MUDr. Munachiso Ndukwe: Žena je schopna porodit své dítě sama

Přinášíme vám rozhovor s lékařem, který v chebské porodnici podporuje přání žen porodit přirozeně a společně se svým týmem vytváří takové podmínky, aby se miminka mohla narodit něžně do náruče svých rodičů. Sám MUDr. Munachiso Ndukwe v brzké době očekává se svou ženou narození miminka, tak se ho téma porodu netýká jen profesně, ale také osobně.

Nenechte si ujít přednášku “Příprava na přirozený porod a role otce u porodu”, kterou povede MUDr. Ndukwe na akci O zázraku zrození společně se svými kolegyněmi, porodními asistentkami Andreou Bučkovou a Kateřinou Hrubou.

⇒ 12. května 2018 od 10:00, Sokolov, Husovy sady – Strom mateřství ⇐

Mirka: „Chiso, odkud pocházíte a jak jste se ocitl zrovna v Chebu?”

MUDr. Munachiso Ndukwe: Narodil jsem se v Nigérii, potom jsme se s rodinou přestěhovali do Dubaje, kde jsem vyrůstal a od 16 let žiju v ČR, kam jsem se přestěhoval kvůli studiu medicíny. V Chebu jsem skončil tak, že primář Bobrik odpověděl na můj e-mail 30 minut poté, co jsem to poslal a neměl problém s tím, že jsem plánoval zůstat v ČR jenom 6 měsíců, než dostuduje přítelkyně (dneska manželka). Je to už 3 a půl roku a jsem stále tady v Chebu

„Dneska podporujete ženy v přirozených porodech. Je něco zásadního, co jste za léta své praxe poznal a pochopil o porodu a o rodící ženě? Tedy tím mám na mysli něco, co se nepíše ve vysokoškolských skriptech.”

M.N.: Spoustu věcí jsem se naučil a viděl za poslední rok. V hlavě mám stále ten první porod pod vodní hladinu, co jsme tady v Chebu měli. Bylo tak úžasné vidět, jak při porodu hlavička sama rotovala, pak následovalo zadní rameno a pak přední rameno. Do toho ta maminka byla prvorodička a porodila bez poranění.

Dneska je to maličkost, ale když jsem to viděl poprvé, když je člověk naučen tomu, jak mám “správně vést” porod, jak pomáhat s rotací hlavičky a porodem ramen a preventivně dělat nástřih, byl to zážitek. Byl to moment, kdy jsem si taky uvědomil, že když to žena opravdu chce, když je připravená, má podporující atmosféru a samozřejmě pokud nenastane život ohrožující komplikace, je schopna porodit své dítě sama. Změnilo to můj pohled na mou roli u porodu.

„Jak tedy teď vnímáte svou roli u porodu? Došel jste k podobnému postoji jako dr. Michel Odent – totiž být jen v tiché roli pozorovatele?”

M.N.: V porodnici pracujeme v týmech, garantem našeho týmu je primář oddělení. Já, jakožto mladší lékař, se zodpovídám jemu. Dále máme porodní asistentky, které tráví většinu času s maminkami. Dnes se snažím vytvořit podporující atmosféru, kde maminka může přivést své dítě na svět beze strachu s asistencí porodní asistentky, eventuálně i duly, zatímco mým úkolem je “hlídat” případné komplikace, které mohou nastat v průběhu porodu.

Tzv. pozorovatel je správný pohled, i když taky mnohokrát, když máme maminky, které to začnou vzdávat, se je snažím uklidnit a vrátit jim naději, že všechno, co potřebují k tomu, aby mohly porodit, mají už v sobě. Mojí zkušeností je, že když to slyší od lékaře, má to ještě jiný efekt. V případě, že nastane komplikace, pak musím být připraven reagovat včas a hlavně v klidu, a zároveň komunikovat s maminkou ohledně toho, co se děje a jaké má možnosti. Důležitým nadále zůstává, že strach by neměl řídit naše rozhodování, ale jak se to říká v angličtině – Evidence based medicine, což v překladu znamená medicína založená na důkazech.

„Chiso, co myslíte, že brání tomu, aby byly přirozené porody podporovány i v jiných porodnicích tak, jako je podporuje váš tým v Chebu?”

M.N.: Myslím si, že je to strach a prostě nedostatek zkušeností s tím, jak vést porod přirozeně. Měli jsme štěstí, že jsme narazili na porodní asistentky, které měly spoustu zkušeností s tím, jak vést porody přirozeně a bez nich musím říct, že by pro nás bylo hodně těžké změnit to tak radikálně, jak jsme to změnili. Další věc, která hraje roli, jsou právě budoucí matky a to, jak ony vnímají porod. Občas vnímají porod jako věc, kterou by ženy měly přežít a celkově nejsou ochotné přijmout zodpovědnost za svá těla a dítě. Tahle kombinace brání přirozeným porodům v porodnici. Dnes nám připadá vtipné, když slyšíme stížnost od lékaře na maminku s porodními přáními. My to naopak vítáme, protože to většinou znamená, že se jedná o maminku, která je ochotná nést zodpovědnost za své tělo a snažila se na porod připravit.

„Na akci O zázraku zrození budete mluvit s vašimi kolegyněmi o přípravě na přirozený porod a o roli otce u porodu. Můžete nějak obecně shrnout, co se právě od otce u porodu očekává? Často tohle neví ani sami muži.”

M.N.: Otec u porodu byl měl být oporou, v podstatě by měl být cokoli, co potřebuje jeho žena. Občas být oporou může dokonce znamenat, že při porodu není přítomný a přijde potom, nebo je přítomný při I. době porodní a pak až po porodu. Nejdůležitější je prostě být podporou, bezpečným místem pro nastávající matku jeho dítěte. Je to zajímavé téma a budeme používat různé zkušenosti, které jsme měli a viděli v praxi. Celkově se na akci O zázraku zrození hodně těšíme.

„My se na vás těšíme taky! 🙂 A může se vůbec muž připravit na porod?”

M.N.: Existují různé způsoby, jak se může připravit. Psychická příprava je vždy základ. Máme dobré zkušenosti s muži, kteří se zúčastnili hypnoporodu, to určitě doporučujeme. Jedna věc, kterou považuji za důležitou, je, aby muži dočasně opustili tu potřebu, kterou máme, a to “chránit” naše ženy, protože to nepatří k porodu. U porodu to vede žena a nepotřebuje chránit, ale podpořit.

„To je krásně řečeno! No a když už mluvíme o těch otcích u porodu, tak mi to nedá, abych se nezeptala na jednu osobní otázku. Vy s Vaší ženou zrovna taky v nejbližších dnech čekáte narození miminka. Podělíte se, jak jste se připravovali vy spolu a jak si přejete prožít porod?”

M.N.: Asi nejdůležitější součástí naší přípravy byla spolupráce s chebskou dulou Janou. Také jsme strávili hodně času povídáním si o tom, jaké to bude, až se dcera narodí a jakým způsobem bychom ji chtěli provázet životem. Za Janu jsme moc vděční, v podstatě se stala naší kamarádkou v průběhu setkávání, hlavně s manželkou, ale taky se mnou. Zajímavá věc je, že nám pomohla připravit se přijmout porod, ať už dopadne jakkoli.

Samozřejmě naším přáním je prožít porod v co nejintimnějším prostředí, jak jen to bude možné, aby moje žena mohla porodit své dítě sama, ale zároveň si uvědomujeme, že to tak dopadnout nemusí a jsme smířeni i s dalšími možnostmi. Pamatuji si naše první setkání s Janou, kde citlivě a s respektem mluvila o tom, že i úmrtí dítěte je možnost a i přesto, že věříme, že naše dcera nic takového neplánuje, vnímáme tohle všechno jako možnost. Abych to ale shrnul… Hodně se těšíme a upřímně? Už se dcery nemůžeme dočkat.

„To je úžasné! Děkuji vám za krásný rozhovor a přeji vám, ať je pro vás narození vaší holčičky zážitkem, který vás naplní energií a láskou pro celý zbytek života. A všem nám ostatním přeji, aby takových moudrých mužů, jako jste vy, bylo na světě co nejvíc ❤️” Mirka 

Být spolu: O zázraku zrození

⇒ 12. května 2018 od 10:00, Sokolov, Husovy sady – Strom mateřství ⇐

Mirka
Poradkyně a průvodkyně obdobím mateřství. Máma tří kluků a festivalu Být spolu. Mateřství S.R.O.
Komentáře
  1. Andrea Hančinová napsal:

    Pan doktor byl u porodu druhého syna, a s paní asistentkou byly úžasní, a pan doktor. Je, milý, ochotný, celou dobu motivovat, a byl prostě úžasný. Děkuji, že jsem měla tu čest.

  2. Takového porodníka bych chtěla osobně poznat!

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.