Jana Křížová: Fotím víc srdcem než očima

Jana Křížová krom toho, že fotí pro radost přírodu, děti, těhotné, miminka a rodiny, je také festivalová “dvorní” fotografka. Je součástí pořadatelského týmu už od druhého ročníku. Na všech akcích pod hlavičkou Být spolu zachycuje atmosféru přátelských setkání i emoce mezi rodiči a dětmi.

Letos je jejím velkým počinem ve spolupráci s Mateřství S.R.O. fotoprojekt newborn baby & newborn mom, který má za cíl ukázat, že “newborn” fotky můžou vypadat i úplně jinak – a hlavně že miminko patří na tělo mámy. Více o fotoprojektu si přečtěte na této stránce, kde se můžete do projektu i přihlásit. >>TADY<<

⇒ 12. května 2018 od 10:00, Sokolov, Husovy sady – Strom mateřství ⇐

Petra Šetele: Jani, jsi také součástí týmu festivalu Být spolu od samého začátku. Co tě vedlo k tomu být spolutvůrcem akce s jiným přístupem k mateřství? Sama jsi dítě v té době neměla. Co byl ten impuls?

Jana Křížová: Jsem součástí od druhého ročníku a v té době jsem už nosila v bříšku naši princeznu. Musím se přiznat, že jsem byla lehce skeptická, vždyť to přeci do té doby vše fungovalo ,,postaru”, ale přemohla mě tenkrát zvědavost a dnes jsem za to hrozně vděčná.

P: Co tě tedy nakonec přesvědčilo? Až narození tvé dcery nebo samotný festival?

J.K.: Zčásti už samotný festival. Začala jsem hodně přemýšlet o porodu, jak ho chci prožít, že chci hned být se svou dcerou, vždyť přeci byla tak dlouho mou nedílnou součástí. A když se dcera narodila a vše nebylo najednou tak jednoduché, začala jsem v praxi používat informace z festivalu a rady od Mirky a najednou bylo lépe a vše to bylo tak nějak samozřejmé a přirozené, i když jsem to původně brala za alternativní přístup.

P: Jani, tvoje úloha na festivalu je zajímavá v tom, že ho zachycuješ svýma očima – jako fotografka. Co se snažíš z atmosféry celé akce zachytit nejvíce? Co se ti tedy na festivalu nejvíce líbí?

J.K.: Snažím se zachytit emoce. Někdy mám pocit, že víc než očima opravdu fotím srdcem. Líbí se mi úsměvy dětí v herně, pozorné naslouchání rodičů na přednáškách, vášnivé rozhovory s prodejci, něžné chvíle, kdy se maminky věnují svým miminkům. Prostě vzácné a neopakovatelné okamžiky, kterých je festival vždy plný.

P: Kdybys mohla vyzdvihnout jeden nejsilnější pocit, co v tobě jeden z ročníků festivalu zanechal, co by to bylo?

J.K.: Tak tohle je opravdu složitá otázka. Asi to to bude prostý obdiv všem maminkám, co se nebojí jít stále ještě proti proudu a hledat cesty ke svým dětem, k jejich spokojenosti. Obdiv ke všem přednášejícím, že mají sílu a odvahu šířit dál tyto tolik potřebné informace.

P: Co je tedy pro tebe, jako matku, důležité v přístupu ke svému dítěti? Co je pro tebe to “jít proti proudu”?

J.K.: To, že svému dítěti naslouchám, že jsem ji nosila a kojila kdykoliv to ona potřebovala, že spí s námi v posteli a ne osamocena ve svém pokoji. To, že má veškerou naši pozornost, lásku a pokud je to jen trochu možné, také respekt k jejím potřebám. A to vše nám ona vrací svou láskou a po většinu dne šťastným úsměvem a smíchem.

P: Tvůj muž je také součástí pořadatelského týmu festivalu. Jak vnímá on tuto cestu? Jste v názorech na výchovu a zrození zajedno ?

J.K.: V názorech na výchovu jsme byli zajedno ještě před tím, než se nám narodila dcera. A zůstali jsme zajedno, i když se cesta, kterou jsme se vydali, klikatí občas jiným směrem, než jsme původně plánovali. Ale o tom je přeci rodičovství. A v těch chvílích, kdy já nebo naše malá musíme překonat sami sebe, je nám můj muž velkou oporou a za to si ho hluboce vážím.

P: Ještě na závěr, Jani, jak se pracuje pod jednou střechou s vlastní rodinou – manžel i švagrová? Jde to?

J.K.: No, někdy je to trošku náročné, přecejen muži mají na některé naše aktivity jiný úhel pohledu, a když je navíc ,,šéfová” jeho vlastní sestra, lépe se jí oponuje, ale ono je to asi občas i potřeba. Ale také to má nespornou výhodu v tom, že můžeme společně pracovat kdykoliv, třeba i na společných rodinných výletech.

⇒ 12. května 2018 od 10:00, Sokolov, Husovy sady – Strom mateřství ⇐